Je to přesně 7 let, kdy na operační sál Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Ostrava přivezli první neslyšící dětskou pacientku vhodnou k implantaci kochleáru. Operační tým vedl přednosta kliniky prof. MUDr. Pavel Komínek, Ph. D., MBA. Od té doby už tady implantovali 100 těchto unikátních sluchových pomůcek. Jak dětem, tak dospělým.
Součástí Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FN Ostrava je i Centrum kochleárních implantací, které poskytuje komplexní péči neslyšícím pacientům. Centrum se zabývá diagnostikou, ale i léčbou nedoslýchavosti, od předepisování sluchadel až po operace kochleárních implantátů. Centrum vede přednosta kliniky, profesor Komínek.
„Rád bych připomněl, že jsme byli po Praze hned druhým pracovištěm v České republice, které provedlo implantaci u dítěte. Pracoviště se zabývá problematikou kochleární implantace a následné rehabilitace u dětí i dospělých. Operujeme děti, které se buď narodí s oboustrannou těžkou sluchovou vadou, způsobenou ztrátou vláskových buněk ve vnitřním uchu, anebo děti ohluchlé například po zánětu mozkových blan,“ uvedl profesor Komínek a zároveň přiblížil operační výkon, jehož smyslem je, aby člověk slyšel.
„Do vnitřního ucha – hlemýždě – zavedeme svazek elektrod, který nahrazuje funkci vláskových buněk vnitřního ucha tím, že přímo vydává impulzy, které jsou pak dále vedeny sluchovým nervem do sluchových center v mozkové kůře.“
Samotný implantát je složený ze dvou částí. Na vnitřní voperovaný díl se pomocí magnetu připojí zevní část (řečový procesor), která zachycuje zvukové signály a přenáší je do vnitřní části.
Tento proces už je ale v rukou klinického logopeda a klinického audio inženýra. Oba společně implantát nastavují podle individuální potřeby pacienta.
„My se s pacientem potkáváme vlastně už před operací, protože mu zajišťujeme balíček nutných předoperačních vyšetření. Jejich výsledek pak posoudí odborná komise a poslední slovo mají zdravotní pojišťovny, protože je to poměrně nákladný operační výkon. Po operaci provádíme poprvé nastavení řečového procesoru za 4 až 6 týdnů.
Záleží na tom, jak se mu zhojí operační rána. Společně s klinickým audio inženýrem nasadíme za ucho venkovní část implantátu a napojíme ji k počítači. Technik pak podle reakcí nastavuje intenzitu procesoru,“ vysvětluje klinická logopedka Mgr. et Mgr. Bc. Veronika Švédíková. Podle jejích zkušeností někteří pacienti zareagují na zvuk ihned po připojení, někteří novou situaci vstřebávají postupně, za pomoci speciálních logopedických cvičení.
Lidé s implantátem docházejí do ambulance klinického logopeda nejdříve každých 14 dnů a učí se s kochleráem vnímat zvuky. Postupem času se intervaly návštěv prodlužují.
Někteří dospělí pacienti pak absolvují jednou měsíčně i speciální sluchovou reedukaci. Tam se ve schopnosti slyšet postupně zdokonalují.
„Nezřídka se u dospělých pacientů, kteří přišli o sluch postupně, případně následkem nemoci, podaří díky kochleárnímu implantátu docílit toho, že rozumí řeči i bez nutnosti odezírat, mohou často i telefonovat. Jinak zdravé děti nemají obvykle s jeho přijetím žádný problém a berou ho jako svoji součást,“ dodala zkušenost z praxe magistra Švédíková.
Prvnímu implantovanému dítěti bylo v době operace 14 měsíců. Dnes chodí Emilie do druhé třídy klasické základní školy a to, že se narodila bez schopnosti slyšet, už nikdo nepozná. „Je naprosto začleněná, spolužáci o jejím hendikepu vědí, ale Emilie žádné úlevy nepotřebuje,“ vzkázala matka první pacientky Veronika Poštulková a dodala, že celých 7 let od operace funguje přístroj naprosto bez problémů.
Bruntálský a Krnovský deník
Přidejte odpověď